Ve tmě

Tahle malá básnička vznikla v době, kdy jsem už nějakou dobu, i
když krátce, žila s člověkem, který se stal časem i tatínkem mých dětí.
Vzbuzoval ve mně jistotu, představoval oporu, ochranu; a stále
představuje. Nejenom ve tmě :)
Ve tmě
Ve tmě mě veď, mé oči nejsou slepé, to jen spaly. Ve tmě mě veď, k uším, co neslyšely, tvůj hlas proniká.
Ve tmě je strach. Už od mala, cítím, jak na mě z koutů civí jeho oči. Já sama jsem si ale vybrala hrát roli statečné. A obejít se bez pomoci. Tak uzavřeme smlouvu, tichou dohodu, vypráská bičem temné stíny. - Vím, že nám k tomu postačí jen otisk palce ve vzduchu. Krví ať plýtvá někdo jiný.
Ve tmě mě veď, mé oči nejsou slepé, to jen spaly. Ve tmě mě veď, k uším, co neslyšely, tvůj hlas proniká. ... Ve tmě mě veď, mé oči nejsou slepé, to jen spaly. Ve tmě mě veď, k uším, co neslyšely, tvůj hlas proniká.