Úplně přesně si vybavuji pocit, který jsem měla ještě i nějaký čas po tom, co jsem odmaturovala - ať už jsem šla jen tak po ulici, jela metrem, nakupovala v obchodě, čekala na autobus, byla jsem si jistá, že všichni okolo musí vědět, že jsem právě teď složila na výbornou zkoušky z dospělosti, a vidí, že mi patří svět, leží...
Mým celoživotním snem je napsat knížku. A protože snění mi jde líp než psaní, mám "rozpracovaných" pár příběhů, úvody a první kapitoly... a u těch vždycky skončím :-)
V naší školce, v rámci projektových dnů, jsme dostaly na starost "Den Slunce". Daly jsme hlavy dohromady - nápady se jen sypaly, námětů bylo nepočítaně, a tak za chvíli byla na stole spousta úkolů, do kterých jsme "schovaly" hromady zajímavých informací pro vědění chtivé tří až šestileté dušičky.