Říční reggae

07.07.2020

Způsob léta, ať už je rozmarný anebo ne, nezdá se mi být nikdy, v žádném případě nešťastným... :-)


Říční reggae

Jak na obrazech od Ruyasdaela,                                                                                                                                              co nevisí mi v předsíni,                                                                                                                                                          vine se kolem krajina.                                                                                                                                                            Šumící stromy, ptáky, loďku malou,                                                                                                                                  zátoky halí snová patina.

Vlny se kloužou po hladině                                                                                                                                                          a i když jindy netančím,                                                                                                                                                        dneska se jimi nechám vést.                                                                                                                                                        A odpovídám v rytmu říční reggae,                                                                                                                                    prstem tě k sobě volám, přijď mě svést.

Známe se vlastně sotva chvíli,                                                                                                                                                ale i přes to, teď mi věř, když se mě zeptáš,                                                                                                                          s kým že mám tu čest - odpovím.

Molo, můj parket, plesám bosá,                                                                                                                                           v bocích se houpu, zmámená,                                                                                                                                              žabí chór volí muziku.                                                                                                                                                            Nad řekou svítá, na kraj padá rosa,                                                                                                                                    tančíme spolu v rytmu valčíku.

Známe se vlastně sotva chvíli,                                                                                                                                                  ale i přes to, teď mi věř, když se mě zeptáš,                                                                                                                            s kým že mám tu čest - odpovím. 

Share
© 2019 Eva píše na konci dne. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky