Moudrost stáří

Ničeho nelitovat. Ničeho nelitovat. Ničeho nelitovat. Ničeho nelitovat. Ničeho nelitovat.
Moudrost stáří
Na břehu řeky, ve stínu stromů, stařenka stojí. Stařenka stojí. Vzkaz zvolna šeptá, pevným ale hlasem. Do vody hledí. Do vody hledí.
Na duši kaňku, černou jak zase, kdekdo by čekal. Kdekdo by čekal. Však křivdu skrytou či velké hoře marně by hledal. Marně by hledal.
V hladině vidí děvčátko malé a k němu mluví. A k němu mluví. "Po bitvě vítěz, třebas hrál i podle, často se chlubí. Často se chlubí.
Kdybych tak mohla, holčičko milá, jen jednu jedinou radu Ti dát. Nelituj nikdy, i když to bolí. V životě především nauč se smát."